Na týhle škole smrdim už šest let a řeknu vám, že jsem nikdy nepočítal s tim, že by se mi jich tolik podařilo úspěšně zakončit – dokonce jsem letos přijal i cejch šprta, neboť moje vysvědčení zdobí samý vynikající. Kdo by to řekl. A kdo by hádal, že budu schopen něco takovýho napsat do časopisu, kterej si může přečíst v podstatě každej. Moje pověst je zničena. Ups. Ale Princezna mě uklidňovala, že je to vlastně průkaz inteligence, když by mě někdo náhodou chtěl zaměstnat, takže za mě dobrý. Po vstupu do síně skrz krásně nazdobený dveře jsme se dostali do naší oblíbený žrádelny – každej stůl byl na svým místě…

Veselé Vánoce a Šťastný nový rok! Jo počkat, to už bylo, omlouvám se, co to vlastně bylo teď? Hm… No ano! Velikonoce! Vajíčka, sprostí zajíčci, už vím, už vím! Takže to zkusím znovu, šťastné vajíčkonoce? Abych moc nepředbíhala, jelikož jsem psala už pozvánku, byla jsem na tuhle akci tak natěšená, že jsem dokonce odflákla i úkoly, abych se tam mohla dostat a popravdě, teď nevím, jestli jsem udělala dobře nebo ne. Už jen co jsem se docapkala ke kamennému kruhu, kam chodím každý týden trpět na drakologii (hele, Drakologie je super, ale já se prostě draků bojím), byla jsem dost v šoku. Byla tam hromada cizáků, které později profesor Chambers…

Jak jsem již psala, pár dní před uskutečněním plesu po hradě poletoval párek zmatených sov, které se snažily doručit informace. K těm se později přidaly i sovy, které nosily nemalé množství valentýnek a vyznání, ovšem i tak se mi zdálo, že jsem nepotkala nikoho, komu by to přímo vadilo. Spíše jsem potkávala spoustu nadšenců, kteří už se zaláskovaného večera nemohli dočkat a já i přesto, že velkým příznivcem tohoto dne nejsem, jsem musela dát za pravdu, že plesový výbor se opravdu činí, přičemž jsem se nakonec začala opravdu těšit. S výběrem kostýmu jsem už měla přeci jen trošku problém, ovšem, jak jsem viděla, nebyla jsem jediná. Po oblečení se do…

Už déle než dva týdny jsem na chodbách slyšela šuškání o nadcházející akci. Nijak jsem to neregistrovala, protože pro mě bylo učení a pololetní testy přednější, než jakékoliv oslavy vánoc, nebo něco takového. Ovšem v den, kdy jsem já sama dostala pozvání, začala jsem se zajímat víc. U sovince byly fronty, protože všichni ještě na poslední chvíle posílali domů sovy, aby jim rodiče poslali šaty, obleky, doplňky, tuším jsem zaslechla i něco o bílých rukavičkách po dědovi. Na chodbách pár odvážlivců už zkoušelo tance či podobné kreace, aby na plese zazářili. Ono přece jen ty zvěsti o plese nebyly jediné, táhly se řeči, že prý bude i taneční soutěž, což…

Po odploužení se na nástupiště pod příkrovem deprese se dostáváte mezi miliardu známých tváří. Anžto novopečený primus bych se určitě měl tvářit nadšeně, přátelsky a možná se i jednou za čas usmát, ovšem ony negativní emoce zkrátka rozvíří v lidské duši tolik nesympatie, že je člověk rád, že se svým kufrem netřískne o zem a s prostým prohlášením: „Na tohle už po padesátý první nemám” nevyrazí zase zpátky do rušných ulic Londýna. Pojďme si rozebrat naši školu kousek po kousku, co pro nás představuje. Domov – někteří to tak možná nazývají, jiní ho vnímají jako vězení. Šprtárnu – knihovna a společenské místnosti většinu času slouží jako prostor ke sdělování našich…