Naše rubrika Chvilka poezie se na pár měsíců odmlčela, abychom dali prostor závažnějším tématům. Ovšem nyní, když byla ona nepříjemná záležitost vyřešena a celá společnost si mohla s úlevou vydechnout, přinášíme vám čerstvý zážitek jednoho z vás, který jistě bude užitečný především těm, kdo ještě váhají, kam vyrazit na dovolenou, aby byla skutečně kouzelná.
-
-
Chvilka poezie: Výlet na pól
Přišel prosinec a s ním se blíží i období sněhu, mrazu, vánic i Vánoc. Mnozí z vás jistě mají dojem, že před zimou by bylo nejlépe zalézt někam do tepla, aby vám nezalezla až za nehty, jsou tu ovšem i jinačí borci! Mezi ně patří i náš věrný čtenář, Luis Edward O'Boretz, který většinu svého života strávil za jedním nebo druhým polárním kruhem.
-
Chvilka poezie: Óda na houby
Vážené čtenářky, milí čtenáři, všimli jsme si, že mnozí z vás rádi a často cestují. Vašim cílem jsou nezřídka exotické kouzelnické destinace, z nichž nám posílate své nedocenitelné dojmy, a my je s největší radostí otiskneme v našem časopise, abychom se mohli z vašich zážitků těšit společně. Následující dílko pochází z pera jednoho z vás, které napsal spontánně během návštěvy oblasti ve střední Evropě, která je právem nazývána Houbařským rájem. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se s námi do Ódy na houby od pana Nosila!
-
Cesta fantazií člověka
Cestování je snad to nejjednodušší, co existuje. Prostě jen vezmete boty a vyrazíte ven. Můžete objevovat krásu přírody, památek, a nebo třeba vyrazit do zoo a obdivovat exotická zvířata. Ať už však cestujete kamkoliv, vždy je spousta zážitků, které díky tomuto vzniknou a nejlepší jsou, když je někdo s vámi. Co když však prostě nemáte náladu být s někým? Co když je venku hnusně, prší, sněží, možná i hurikán je za okny a vy i tak chcete na chvíli vycestovat z domu a být sami? Dneska vám provedu pár radami jak utéct z tohohle světa a dát si na chvíli klid od všeho. Nebude to žádné cestování myslí, ani falešná…
-
Jak cestovat z domova?
V této době to nemá určitě nikdo lehké a lidé jako jsem já a vy už vůbec. Hranice jsou uzavřeny a my nemůžeme vylézt ani do hospody zahrady, abychom si mohli udělat nějaký výlet. Ano, vysloveně nám přistřihli křídla poznání a ti, co normálně přichází domů jen kvůli posteli, se už museli dozajista zbláznit. No, ale pro ty, co ještě sedí na zadku doma a vnímají realitu, tu mám pár cestovatelských tipů, které by ocenil i Kryštof Kolumbus a jeho posádka. Jak se tedy dostat za hranice nebo třeba jen i na zámek bez toho, abyste museli mít roušku a batoh plný dezinfekce? (Pokud by vás tam tedy aspoň pustili.)…
-
Přes malou louži až na konec světa
Po přeplutí malé louže – tím myslím kanál La Manche, ne nějaké jezírko, co vznikne na silnici po velkém dešti – se před vámi otevře něco úplně nového. Nová země, kde mají všechno dost jinak – řídí vlevo, místo prezidenta mají královnu a i v té nejzapadlejší končině po vás budou raději chtít zaplatit kartou než v hotovosti. Myslím, že všem čtenářům už nyní muselo dojít, že mluvím o Anglii, která je blízká minimálně všem našim postavám, když celá hra se odehrává právě v této zemi. Jenže, jak jste na tom s tou blízkostí vy? Protože kromě metropole, kterou zná většina z vás alespoň podle obrázků, nabízí Anglie i velké…
-
Vatikán – Po stopách Roberta Langdona
Tento maličký stát sestávající pouze z velkého náměstí a baziliky je velkým mystériem a lákadlem pro všechny, kteří se sem rozhodnou vyrazit. Ani já nebyla výjimkou, v mém případě to byla úžasná možnost vidět místa ze svého oblíbeného románu od spisovatele Dana Browna Andělé a démoni a dokonce na nich osobně být. Mít příležitost chodit na místa, kde během pouhých čtyř hodin symbolog Robert Langdon odhalil tajné bratrstvo Iluminátů, byl opravdu silný zážitek. Sice jsem tak úplně neměla šanci projít celou Stezku zasvěcení, ale i to málo, co se mi podařilo spatřit, stálo za to. Pokud se do Vatikánu rozhodnete přijet, je tu pár věcí, na které byste měli být…
-
Po stopách Versailles
Versailles. Říká se o nich, že je to jedno z nejkrásnějších míst ve Francii. Než se mi dostalo té výsady (slyšíte dobře, protože dostat se na takové místo je podle mého názoru jisté privilegium) dorazit sem, říkala jsem si, co na tom lidi mají. V tomhle případě jsem vždy myslela svou ctěnou mamku, jelikož ta se sem těšila jako malá. Já to brala trochu s nadhledem, říkala jsem si, že počkám, až co mi Versailles ukáže. Nu, byla jsem značně překvapena. Když poprvé vejdete před zámek a zahrady, zřejmě vás překvapí ta neuvěřitelná řada před vámi, jež se táhne přes celé přední prostranství. Naštěstí se to týká jen těch, kteří…
-
Paříž bez záře reflektorů
Paříž. Říká se o ní, že je nejromantičtějším městem Evropy. No, to je asi fakt, ale věřte mi, že tu romantiku si moc neužijete, když jste tu se svojí mamkou. Jasně, kdybych tu byla s nějakým vytáhlým frajerem, jehož výšku bych zneužívala jako provizorní deštník, (pořád tady leje) tak neřeknu, ale nemůžeme mít všechno, že ano. Nechala jsem se aspoň okouzlit romantikou staveb, když už nic jiného. Než se pustím do širokosáhlého popisu, čeho všeho jsem byla svědkem, sdělím pár dojmů. Zaprvé, Paříž ve dne vypadá a chová se jako každé jiné město třeba i u nás v Česku. Vlaky jezdí, metro jezdí, lidé spěchají a vrážejí do sebe. Co…
-
V Praze je blaze, kde ale nejvíc?
Tak se hlásím u dalšího výletního článku. Ne že bych si myslela, že jste o Praze nikdy neslyšeli, možná ale nevíte, jak využít den, když do naší matičky měst zavítáte. Ať už se v ní ocitnete z důvodu nějakého večerního programu, nebo prostě jen Regiojet vypíše akci a vy ulovíte levné jízdenky… Následující procházku určitě doporučuji všem! Začínáme – Petřín. Pravděpodobně vystoupíte na Wilsonově nádraží známým pod názvem Praha hlavní nádraží neboli “hlavák”. Tak šup do automatu nebo trafiky nakoupit lístky na MHD (při celodenním pobytu doporučuji rovnou zakoupit 24hodinovou jízdenku) a ťapání může začít. Na tramvajové zastávce, ke které se dostanete skrz šílený park plný (většinou) neškodných bezdomovců,…
