2004/7,  Chvilka poezie

Chvilka poezie: Návštěva Atlantidy

Vážení přátelé, milí čtenáři!

Naše rubrika Chvilka poezie se na pár měsíců odmlčela, abychom dali prostor závažnějším tématům. Ovšem nyní, když byla ona nepříjemná záležitost vyřešena a celá společnost si mohla s úlevou vydechnout, přinášíme vám čerstvý zážitek jednoho z vás, který jistě bude užitečný především těm, kdo ještě váhají, kam vyrazit na dovolenou, aby byla skutečně kouzelná.

Nechte se panem Loutevem poučit, proč by to neměla být zrovna Atlantida!

Promrhaná dovolená v Antlantidě
Peter Loutev

Ach, ty bájná Atlantido!
Potáže se každý s bídou,
kdo se tebou nechá zlákat.
Lepší je se doma flákat!

Zváben byl jsem tvými taji
– lákadla se nastřádají
a kouzelník nemá stání,
přenašedlo honem shání…

Objeví se na pobřeží,
rozjařený k vodě běží,
do vln potom skáče vmžiku,
ústa plná žaberníku.

A nežli se naděje,
už se moře zachvěje,
už se úžas s hrůzou střídá,
ejhle! Bájná Atlantida!

Civí jak u vytržení,
krev se jako vlny zpění:
„Co to má být za zrada,
tahle šutrů hromada?!

Řas je tu víc, než je zdrávo,
slizký korýš vlevo, vpravo,
místo hudby plno ticha,
mořská sůl mě v očích píchá…

Co je tohle za podnik?!
Tady se fakt bavit nedá,
tohle se dá užít užil leda
tak pod dávkou psychotik!“

Trapné ruiny Atlantidy
autor: P. Loutev

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.