Na začátek famfrpálové sezóny jsme se většina těšili jako malé děti na štěně pod stromečkem, ale myslím si, že takový brutální start nikdo nečekal.
Počasí nám přálo, hřiště jako vždy vonělo po trávě a všichni se nadšeně těšili na dlouho očekávaný zápas Nebelvíru a Zmijozelu. Co si budeme, loni to ani jednomu moc nevyšlo, a právě proto se čekala letos změna. Když jsem se koukala na ty soupisky, Zmijozel vůbec neztratil a Nebelvír zase posílil.

Celou dobu byl zápas víc než napínavý a bodový rozdíl byl tak minimální, že stačilo jen trochu a vše skončilo jinak. Možná kdyby právě Zmijozel nepřišel hned po začátku o Malfoye, chytače, by to uzavřeli už dřív, ale co už, nevadí. Stejně si myslím, že taková panenka nemá ve famfrpálu co dělat, jenže to já vlastně asi taky ne.
Skóre lítalo pomalu a mně docvakly dvě věci. Bowen jakožto brankář? No ty bláho! Tohle bych do něj třebas nikdy neřekla i když pracky na to má veliké, což nejlíp posoudí nešťastně sražená Izzy. Chudák. No a ta druhá věc? Enzo, jakožto bývalý brankář si teda pěkně vycvičil Sebastiana jako svou náhradu. Kolikrát jsem si říkala „ty bláho, vždyť to je úplně jako Enzo!“ A když jsem ho uviděla na tribunách, došlo mi, že Zmijozel dostal skvělého brankáře za skvělého brankáře.
Jako členka jednoho ze školních týmů jsem pozorovala zápas snad ještě více zaujatá, (ne, to že v něm nastoupil Brájen s tím nemá nic společného!) spíše jsem chtěla prostě jen okouknout jejich styl hry, abych věděla, na co se připravit. Jen, může mi někdo vysvětlit, proč první zápas připomínal spíše rvačku než hru? Támhle Malfoy, támhle Izzy, Jason, Lájonel, tam zase tekla krev Happymu a ještě i Brájen je zraněný kvůli tomu malému zelenému skrčkovi… Však já ho jednou potkám.
Ruku na srdce, každý, kdo přišel, si odnesl pohled na zubožené studenty, ale také si teda pořádně vyřval hlasivky. No a ti co nepřišli? Smůla, možná přišli o jednu z nejnapínavějších věcí letošního roku! Každopádně nějaké shrnutí na konec:
- Zmijozel vyhrál nad Nebelvírem o pouhých deset bodů. Člověk by ani nevěřil, že je to možné, ale oba brankáři vychytali stejný počet střel s tím rozdílem, že na Bowena jich letělo malinko víc.
- Nejlepší střelci zápasu? Jednoznačně Happy a Argent.
- Chytači trošku pohořeli, ale odražeči, alespoň ti nebelvírští, se vyřadili.
- Pro více informací můžete kouknout na nástěnku k profesorce Hůčové.
A aby to nebylo o mém neobjektivním plkání, obrátila jsem se na asistenty rozbitých kapitánů a vytáhla z nich pár slov o zápasu.
Jako první na řadu přišla Sjůz, asistentka Zmijozelu, po hodině eSeM, když ji v rukou řvalo mimino – páni, to je taky super příběh na povídání, ale nechme to na jindy. (Jen teda pozor na profesorku Blejkovou, odněkud krade děti a rozdává je studentům…) A taky je to holka, takže jí dáme přednost.
Takže čo si myslím o prvom zápase sezóny? Môžem za seba a zároveň aj za našu úžasnú kápošku povedať, že zápas bol celkom vydarený. Vonkoncom, vyhrali sme, no nie? Sme neskutočne hrdé na Garetha, ktorý odviedol skvelú prácu a naozaj nás obe prekvapil! Mrzí ma, že bol Malfoy vyradený takmer zfleku a nemali sme veľmi možnosť chytiť zlatonku, ale zároveň, no, Smithovi to dvakrát nešlo, takže… aj keď šlo o stratu, nejak veľmi ju nešlo vnímať. A keď už som na tej negatívnej vlne, nesmiem opomenúť množstvo faulov. Toľko faulov, či už z našej, alebo Nebelvírskej strany, som nevidela naozaj dlho, a myslím, že máme čo zlepšovať. Okrem iného, príde mi ako celkom úspech vyhrať prvý zápas sezóny aj cez to, že nám chýbal chytač a ku záveru sme prišli o kapitánku a strelkyňu, čo nás dosť rozrušilo. Ja som teda, ak by som to mala zrhnúť, spokojná, a som si istá, že Izzy tiež. Keď sa z tej… uhm, nehody, dostane. Však, Bowen?
No a na ošetřovně jsem si udělala dostaveníčko s Brájenem, asistentem Nebelvíru a mezitím co jsem se hodně snažila donutit přečíst učebnici lektvarů jsem z něj pár slov vytáhla taky.
Zápas jako takovej byl poněkud tragickej. Zprvu skvělej, myslim, že nás to fakt bavilo, a u konce zase neuvěřitelně nerozhodnej. Myslim si, že naší největší chybou bylo to, že jsme si byli stopro jistí, že Zmijozel bude hračka. A nebyl. Jinak to bylo pěkně napínavý a rozhodně jsem pyšnej na náš tým, protože ten rozdíl byl fakt malej! Jediný, co se mi nelíbilo, byl ten zmijozelskej prcek, kterej nedával pozor na cestu, a díky němuž jsem si pěkně rozbil hlavu. To ale zeleným vrátil nebelvírskej brankář, za což mu vřele a veřejně děkuju. A příští zápasy snad vyhrajem na plný čáře, rozhodně si na tom dáme s kapitánem záležet a určitě si můžete vsadit přímo na nás!
Taky bych vás všechny ráda uvítala na příštím zápase Mrzimoru a Havraspáru, který se snad ponese v trochu méně krvavém smyslu.
Pac a pusu,
Rositta Wildhame


