Tábor skončil, prázdniny skončily, léto skončilo. Přišlo září a společně s ním i odjezd do Bradavic. Chvíle, na kterou se většina prváků těšila celé léto. Někteří dokonce i celý život. Určitě by se našlo několik duší, které proklínají den, kdy jim dopis z Bradavic vůbec přišel, ale tito lidé tvoří menšinu (naštěstí). Kdo nebyl zabalený týden předem, tak pravděpodobně učebnice, oblečení, hábity, hůlku, sladkosti, psací a hygienické potřeby naházel do kufru až den před odjezdem samotným. Proč se taky namáhat něco dělat o týden dříve, když to můžete udělat později? Na příslušném nástupišti Londýnského nádraží onoho dne čekal krásný červený vlak s ještě hezčí rudou lokomotivou. Postával tam až do…