V moderně zařízené kuchyňce se kolem pultíku shlukuje skupinka kouzelnických dětí v černém hábitu. Uprostřed stojí profesor a vedle sebe má zajímavou věcičku skládající se z podstavce s mnoha roztodivnými čudlíky a průhledné nádoby.
„Co to je? A co to umí?“ volá natěšený studentský dav.
Profesor jen pozvedne červenou jahodu, tak, aby ji všichni viděli, obklopí víčko na nádobě a vloží ovoce dovnitř. Poté velice opatrně zvedne prst, opět aby všichni viděli, že používá ukazováček a nikoliv prostředníček nebo palec, a následně prstíkem jemně stlačí jeden z čudlíků na podstavci přístroje.
Místností se ihned rozlehne hlasité bzučení, stejně jako „Aaah!“ a „Óóóó!“ z úst udivených studentů, kterým se skrze průhledné stěny nádoby naskytne pohled na srdceryvný masakr nebohé jahody.
Brzy se přístroj uklidní a profesor uchopí nádobu. Odklopí víčko a nechá studenty nahlédnout dovnitř na pochmurné zbytky červeného ovoce. Nic pro slabší povahy.
„Toto je… mixér.“
A tak se stalo, že třetina třídy studia mudlů omdlela nad tímto šíleným mučícím nástrojem, jenž mudlové jistě používají pro sadistické a brutální účely, druhá třetina začala nabízet prsty svých spolužáků jako materiál pro další názornou ukázku a zbylá část třídy padla na kolena v posvátné úctě před tímto nebeským chroustačem, který, jak doufali, jim navždy zajistí výmluvu „mixér mi snědl domácí úkol“.
Možná některé z vás zklameme, ale ne, na studiech mudlů nebudete se skalpelem v ruce pitvat mudly, jako pitváte netopýry na lektvarech. Kéž by tomu bylo naopak. Chudáci netopýři.
Místo toho vám bude předhazováno nejrůznější mudlovské haraburdí, které si jen dovedete představit. Víte, že existuje přístroj, ve kterém jsou uvěznění malí lidičkové a jsou nucení vám pořád dokola hrát představení? Že vám to přijde zbytečné? Jo, to většině kouzelníkům. Ale je to boží!
Samosebou to není jen pro ty, co tyhle mudlovská udělátka neznají, ale taky pro ty, co se rádi dovídají o nových vychytávkách. Kupříkladu takové hejno bábrlí jak topí prádlo v řece už asi nepotkáte. Místo toho mají mudlové doma takové velké krabice, ve kterých je uvězněný chudáček vodní vír. A ten jim pere. Svobodu vodním vírům!
Je vtipné, že z toho co jsem si stihla všimnou, se o tenhle předmět zajímají nejvíce studenti z mudlovských rodin. Možná si chcou jen vylepšít vízo o jedno Véčko zdarma, nebo předvést spolužákům, že jsou to intouši, nebo prostě maj mudlovské udělátka rádi.
Studia mudlů jsou dle mého jedním z předmětů, které by měl stoprocentě navštívit každý kouzelník, který s mudly nemá zkušenosti. Tihle tvorečkové jsou z masa a kostí jako my a nikdy nepřestanou překvapovat. A i když nemávají hůlkami, mají svá vlastní kouzla. Byli jste třeba někdy na takové mudlovské pouti? Klidně ze mě magii vycucněte třeba vysavačem (taky čupr věcička), protože já chci ten skákací hrad domů!
Těm, co se v mudlovských tentononc moc nevyznají a mají o to zájem, doporučuji koupit si učebnici a trochu jí aspoň prolistovat, protože odmítám do článku rozepisovat dlouhosáhlé texty z knih. A proč? Proč asi! Chci se zaměřit na to hlavní a tím jsou gumové kačenky! Ano, staré, ošoupané a přesto stále aktuální a do budoucna vždy dobře ceněné téma. Stále nechápu, co na nich všechny fascinuje, co na nich obdivují a už vůbec ne proč jim nahání hrůzu. Podle slov profesora Cartera mají tyhle kačenky snad trilion využití a jsou fascinující a kdo ví co všechno. Avšak dle mého jsou to jen… žluté kachničky. Pro ty co trpí samotou, na pokec, pomazlení, rozkousání, nebo jen jako suprová hračka pro domácího mazlíčka. A nebo rovnou jako domácí mazlíček. Jistě mají vlohy k aportování.
A jelikož naše šéfredaktorka má skvělé konexe, podařilo se nám jí ukecat, aby někoho ukecala, aby ten někdo ukecal jednoho človíčka, kouzelníka, kterej pracuje v jedné mudlovské firmě na tyhle kačenky a vyrobil nám supr čupr bombastický čuprastický exkluzivní originální bradavické žluté gumové kačenky! Ne jen tak obyčejné! V kolejních uniformách! K zakoupení ve Všemožném kramářství. Již brzy!
Loni se tohoto předmětu chopili hned dva a půl profesorů, v originální sestavě se totiž vyskytoval Elliot LaRue, miláček všech, kteří na tenhle předmět chodili. Sušenkář, který měl pochopení pro všechny a všem taky zlomil srdce, když z neznámých důvodů odešel. jeho kolegyní byla právě Ava S. Woodwork, která si vedla poklidné hodiny se svým malým hloučkem studentů. Odchytili jsme si nebelvírčana Freda Weasleyho, ještě předtím, než si odcestoval do Egypta s rodinkou a jeho, podle mě dost zmatený názor, máte zde.
Woodworková? Ta je… Fajn? Nebo jako víte co, rozhodně je příjemnější přijít na hodinu a mít tam jí, než když se ve dveřích objeví Snape. Ale vlastně nevím, co bych vám řekl, ty hodiny určitě byly super, ale my jsme většinou s bráchou-. Teda ty hodiny byly samozřejmě skvělý a dával jsem pozor a tak všechno, to jo. A paní profesorka je skvělá, je vlastně první, kdo mi dal Véčko, za úkol, to se mi ještě nestalo. Já mam vlastně moc rád studia mudlů, protože ať profesoři vytasej cokoliv, tak my to máme doma v přístěnku a znám to jak svý boty. Já teda kdybych byl profesor, tak učím studenty podstatný věci, třeba jak si sponkou do vlasů odemknout dveře, nebo jak upravit mudlovský věci kouzlama tak, aby byly daleko lepší, no a nebo něco podobnýho. To teda pani profesorku Woodworkovou nenapadlo, ale to neva. Je nádher-, éhm, náramně… Milá. No. Tak.
Po tom co sušenkový profesor odešel, se objevil někdo, koho nikdo nečekal, a to Lucian Carter. Nevím jestli mi bylo líto studentů, že museli vyměnit sušenky za borůvkový koláč a věčné výhrůžky vidliček mezi očima, nebo jeho, že nahradil profesora, kterého všichni zbožňovali. Každopádně tak či tak, nakonec si i tenhle profesor získal srdce některých studentů a do konce roku jsme neutrpěli žádnou vidličkovou nehodu. Na názor těchto hodin jsme využili zmijozelčanku Suzanne Deringottovou.
Zdravím! Och, áno, chodila som na štúdium muklov u profesora Lucku-eh-toho… Kártra, áno. Najprv sme mali profesora LaRue, ktorý bol úžasný, ale potom prišiel profesor Carter, ktorý nahradil jeho post a tuším, že nikoho lepšieho sme dostať nemohli. Nehovorím to len preto, pretože je to jeden z mojich obľúbených profesorov, ale hovorím to aj preto, pretože jednoducho vie učiť a poňať tie hodiny zaujímavo. Baví ma jeho štýl učenia a zadávané úlohy sa píšu bombovo. Na SM ho teda vrelo odporúčam, hej, jediné čo mi na jeho hodinách vadilo bola Lurefoxová, ale tú akože tiež nemohol vyhodiť takže to neni jeho vada, žejo.
Studia mudlů jsou něco, co vám nejen trochu otevře obzory o vnějším světě, ale také vám velice usnadní život. Už jen proto, že potom, co jsme dopsaly tento článek, ušmudlané od inkoustu od palců na nohou až po konečky našich vlasových špaget, za námi přišel kolega mudlovského původu, že prý proč nepoužíváme propisky. Víte, co to znamená? Více per pro indiánské čelenky!
U dalšího dílu se na vás těší
ta šprťácká a ta s těma botama
R.Wildhame & E. Turner