Příběhy z nového světa

Z vůle Luny

-P. C. Cast-

Vyhřáté útulné doupě naplnil nakažlivý ženský smích.
„Ach Mari! Tohle není kresba z té báje, co jsem ti právě vyprávěla.“
Mariina matka v jedné ruce držela list ručně vyrobeného papíru a druhou si tiskla k ústům – neúspěšně se snažila zadržet další salvu smíchu.
„Mami, ty máš za úkol vyprávět příběhy a já je kreslím. Takové je přece naše hra, ne? Naše oblíbená hra.“
„No, to ano,“ uznala Leda a pokusila se nasadit vážnější výraz. „Já opravdu vyprávím příběhy, jenomže ty máš tendenci kreslit to, co si myslíš, že slyšíš.“
„Nechápu, co je v tom za problém.“ Mari přistoupila k matce a studovala nově dokončenou kresbu spolu s ní. „Přesně tohle jsem viděla, když jsi mi povídala příběh o Narcisovi a Echó.“
„Mari, ten tvůj Narcis vypadá jako mladý muž proměněný v květinu. Nešikovně. Z jedné ruky se mu stal list a druhou má pořád lidskou. Stejně tak je to s…“ Leda zadusila smích, „…no, s několika dalšími částmi jeho těla. Mí knír a hloupý výraz v obličeji – i když musím uznat, že máš úžasný talent přivést k životu hloupě vypadající napůl květinu, napůl muže.“ Leda ukázala na obrázek a přízračnou nymfu, kterou Mari zobrazila, jak se celá naštvaná nudí, zatímco pozoruje transformaci Narcise.

CAST, P. C. Z vůle Luny: příběhy z Nového světa. Přeložil Renata HEITELOVÁ. Praha: Euromedia, 2017. Yoli. ISBN 978-80-7549-546-4.

Co k tomuto úryvku jen dodat. Ze začátku stránky si obrázek o knize udělat nelze bez toho, aniž byste znali alespoň nastínění situací kolem. Přece jen, kdo by četl knihu, o které si nezjistí alespoň málo z jejího děje? Abych byla upřímná, přesně tohle jsem s touto knihou udělala. Měla jsem za úkol si vybrat knihu z jednoho online knihkupectví, a protože zrovna tahle byla fantasy (a protože byl na jejím přebalu vlk), spontánně jsem si ji vzala. Ve skutečnosti ani shrnutí knihy nevypadá tak suprově, jak doopravdy je.

Knížka nabízí celkem tři druhy příběhů, které se do sebe postupem času zamotají a vytvoří jeden prolínající se. Ukazuje tři druhy pohledů, tři druhy dějů, které se ve skutečnosti odehrávají ani ne tak daleko od sebe.
Mari, poutnice z kmene tkalců, je dcera ženy, tedy vůdkyně klanu, která má jedinečný dar léčit a po které ten svůj zdědila. Své povinnosti ale odmítá, schopnosti ukrývá, alespoň do doby, než je zaútočeno na její blízké. V tu chvíli nechá schopnosti vyplynout na povrch a s nimi zjistí i to, že je dvojího původu. Jelikož je její lid v nebezpečí, rozhodně se najít způsob, jak jej zachránit. Do života se ale přikrádají náhody, a ta její se jmenuje Nik, syn vůdce znepřáteleného kmene, který se úplnou náhodou ocitl na území toho Mariina. Jelikož se v průběhu cesty zranil nemocí, se kterou neumí bojovat, pokusí se jej Mari zachránit. Času ale ubývá, nad budoucností se stahují mračna a z temnoty vycházejí děsivé stíny plné moci, děsivější, než jakou měl kdokoliv tu čest poznat. A je jen na Nikovi s Mari, aby se jí postavili a zachránili svá lidstva, své kmeny a své rodiny, než bude pozdě a vše zanikne.

Na začátku mě kniha ani trochu nechytla. A když jsem koukala na recenze, nebyla jsem sama. Je pravda, že začátek je docela zdlouhavý, zamotaný a nepochopený. Spoustu čtenářů odradí nejen od čtení, ale také od celé knihy. Já jsem ale ráda, že jsem se jí prolouskala dál a překonala bod, kdy se začaly dít věci. A od té chvíle jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Doslova. I přes její tenoulinké stránky, kterých je 631, a její opravdu malé písmo, jsem ji přečetla za necelé tři dny. A požitek, který jsem z ní měla, je neskutečný. Kdo čtete, tak víte, že i když to tak úplně nevnímáte, v průběhu čtení se vám v hlavě tvoří obrazy celého dění. A až po tom, co knihu zavřete, se na ně podíváte zpětně a uvědomíte si, o čem všem byla. Před třemi lety jsem knihu dostala, před třemi lety ji přečetla, a i po třech letech jsem schopná si vybavit téměř vše, co se v ní stalo.

Kdo je ujetý na fantasy, propojení se zvířaty, magickou moc, boje, ztráty, napínání a nejisté pokračování, garantuji vám, že si tento příběh zamilujete. Zároveň se v ději najde dost milostných a nepřátelských zápletek, u kterých se budete buď neskutečně culit, zatínat pěsti nebo dokonce brečet. Samotná autorka má nádherný styl psaní, co tomu všemu dodává třešničku na dortu. A i když se fantasy často hází do jednoho pytle, něco takového, jako je tato, se jen tak neopakuje.

Jestli vás kniha zaujala, jestli jste si o ní něco hledali a jestli nad ní opravdu přemýšlíte, jděte do toho. Překonejte táhnoucí se začátek, prolouskejte se zamotanými úvody a nechte knihu, ať vám ukáže svět, o kterém jste ještě neslyšeli, a moc, o které se vám snad ani nezdálo.

Bojovnice slunce

-P. C. Cast-

Věřím, že o spoilery nestojí ani jeden z vás, a já to naprosto chápu. Proto začátek a vlastně jakýkoliv úryvek z knihy naprosto vypustím. Jedná se totiž o navazování na tu předchozí, která končí opravdu hodně otevřeně. A i jedinou větou z jejího začátku bych vám mohla napovědět, co se v té první stane. Shrneme si ji proto jen krátce a ne moc výstižně, vlastně tak, jak to najdete na každé online stránce, která poskytuje její shrnutí.

Mari z klanu Poutníků a Nik z Lesního kmene stáli ještě nedávno jako členové soupeřících klanů proti sobě. Teď však bojují bok po boku, i se svými psími kumpány, aby zachránili nejen jeden druhého, ale i svou nově vytvořenou smečku.
Lovec Thaddeus zradil vlastní lid a přispěl k jeho zhoubě způsobené lesním požárem. To mu však nestačí. Touží po vládě nad kmenem a viní Mari ze všeho zlého, co jeho kmen i jej samotného postihlo. Udělá všechno, aby získal moc, i kdyby tím měl zničit vše, co mu stojí v cestě.
V otráveném a zpustošeném městě se mezitím Mrtvý zrak stává ochotnou nádobou pro probuzeného Boha Smrti. Ten má své vlastní plány a využije kohokoli, včetně šíleného Thaddea, aby je naplnil.

CAST, P. C. Bojovnice slunce: příběhy z Nového světa. Přeložil Renata HEITELOVÁ. Praha: Euromedia, 2018. Yoli. ISBN 978-80-7617-146-6.

Nedivte se, že vám polovina toho absolutně nedává smysl. Tak to s pokračováním chodí. Kdo by si totiž kupoval druhý díl knihy, když nečetl první? No, já rozhodně ne. Dávám ji sem pouze proto, abych vás na tu první více navnadila. Osobně totiž vícedílné příběhy zbožňuju a přijdou mi napínavější, než ty, které končí po pěti stech stránkách.

Můj názor na pokračování je ještě pozitivnější, než ten na první díl. Opět najdete spoustu záporných komentářů které tvrdí, že je kniha slabší a je velkým zklamáním. Ano, pokud jste nároční a čekáte obrovské bum, možná vás druhý díl zklame. Pokud chcete ale jen druhou půlku příběhu, který jste četli, pokud chcete pouze vědět, co bude dál, aniž byste čekali, že to vypění v obrovském oblaku dobrodružství, dostanete to.

Vždy se ale na věcech najde něco špatného, něco, s čím nejste spokojeni a co vám ze sta procent nějakých pár ubere. Pro tyto knihy je to poslední věta na poslední straně.
KONEC… prozatím.
Ano, je to tak, ani tímto pokračováním se nedoberete konci příběhu Nika a Mari. Zatím ani samo nakladatelství neví, kdy bude třetí kniha přeložena a vydána v českém jazyce, pokud vám ale angličtina nedělá problém, třetí díl najdete na téměř každém internetovém knihkupectví. Pokud jste ale jako já tak trochu anti-talenti na jazyky, budete si holt muset počkat, než se „Wind Riders“ objeví i v našem jazyce.

A to je konec… prozatím.

Za Sonorus
Thalča