Léto v plném proudu! Jelikož, milí čtenáři, víme, že si ho většina z vás užívá na cestách (a už se těšíme na vaše dopisy, které rádi otiskneme!), dnešní chvilka poezie vás nezavede objevovat neznámé kraje. Zatímco vy budete sedět v pohodlí domova, plážového lehátka či útulné cely předběžného zadržení (Tip zdarma: Nezapomeňte, že na plážích s výskytem mořských panen je nudistické koupání zakázáno!), vezmeme na výlet vaše chuťové pohárky.
Tak je pořádně nažhavte a připomeňte si moudrý citát: Někdo jí, aby žil, jiný žije, aby jedl, a někdo myslí na jídlo i po smrti. Příjemné čtení přeje
redakce Sonoru
Óda na stejk
Vavřinec Masojídek-Vícežral
Můj stejku, tys mi milejší
I než ten chléb náš vezdejší
Tak pravím, srdce na dlani
Ač vím, že je to rouhání
Jsi mana, ty mě povznášíš
Jak anděl z nebes výš a výš
Jen jedno stačí kousnutí
Když česnek, pepř tě dochutí
Kněz hrozí prstem káravým:
Prý jsem až příliš, příliš zpych!
Že mne ráj mine? Ha! Já vím.
Vědomě dál si hýčkám hřích.
Stejk po své smrti uložím
Na gril v plamenech pekelných.
