Po odploužení se na nástupiště pod příkrovem deprese se dostáváte mezi miliardu známých tváří. Anžto novopečený primus bych se určitě měl tvářit nadšeně, přátelsky a možná se i jednou za čas usmát, ovšem ony negativní emoce zkrátka rozvíří v lidské duši tolik nesympatie, že je člověk rád, že se svým kufrem netřískne o zem a s prostým prohlášením: „Na tohle už po padesátý první nemám” nevyrazí zase zpátky do rušných ulic Londýna. Pojďme si rozebrat naši školu kousek po kousku, co pro nás představuje. Domov – někteří to tak možná nazývají, jiní ho vnímají jako vězení. Šprtárnu – knihovna a společenské místnosti většinu času slouží jako prostor ke sdělování našich…
-
-
Jak trávit konec léta? Přece s kamarády!
Není tomu tak dávno, kdy nás milostivý zástupce Malcolm Albertson vypoklonkoval z hradu, abychom si užili i něco jiného, než téměř smrtelné nehody a stavění hradu z písku díky profesorce Fletcher. Uběhlo pár dní krásného, teplého počasí a všichni se určitě nemůžou dočkat začátku školy, tak, jako já. Ještě předtím, než se znovu všichni nacpeme do toho velkého nafukovacího hradu, kde je nemožné někam trefit napoprvé, nás čeká akcička. Doneslo se ke mně, nejspíše i k vám, něco o záhadném VIP famfrpálovém tréninku. Přiznávám se, pro mě famfrpál teda moc není, to víte, závratě, ale měla jsem tu možnost, ještě v letní škole, sledovat, samozřejmě schovaná za tribunou v naprostém…
-
Závěrečná slavnost pošesté, ačkoli vlastně poprvé
Před x lety jsem se dozvěděl, že jsem kouzelník. Byly mi asi čtyři a proměnil jsem hlavu svýho bratra na prasečí, což bylo vskutku nepěkné a nepříjemné. A hlavně nepraktické, protože tak či onak se mi dál rochnil v mejch špagetách. S kečupem. A sýrem. Myslím, že si dokážete představit, že někoho dokáže taková situace naštvat. Moji rodiče projevili přiměřený zájem – dostal jsem kouzelnickou čepici a mini koště – a následně se dál věnovali své práci. Vzhledem k tomu, že se můj talent projevil na území Velké Británie, byl jsem z mé rodné země přesměrován právě do Zimy (Londýna) a po obdržení dopisu s malym dezertem v podobě sovy…
-
V neděli pošta… Ale chodí!
Taky už netrpělivě vysedáváte dennodenně u okna, čekáte, kdy se ta zbloudilá sova z Bradavic objeví a vy konečně dostanete svůj seznam učebnic? Nebo Vám je teprve jedenáct a teď netrpělivě vyčkáváte, až zjistíte, zda jste byli na Vaši vysněnou školu Čar a kouzel přijati? Ať tak nebo tak, věřte, že nicnedělání může být únavné. Proto se tu objevilo něco právě pro Vás, abyste si ten zdlouhavý čas zkrátili. Už jsme sbírali dýňové košíčky, sněžné vločky, ale pro tentokrát to budou tématické dopisy. A nebojte se, pokud Vám má dopis přijít, nehrozí, že nedorazí. Dopis totiž svého adresáta vyhledá za každou cenu. http://gph.is/VwQl2H Zdroj: Giphy.com (http://gph.is/VwQl2H) A jak tedy na…