Filozofie. Musím vás bohužel zklamat, dámy a pánové, ale ne, nebudete se tu učit o nikom jménem Fil, ani o nějaké Žofce. I když, kdo ví? Kdo ví, o čem se tu budete učit? A je to, co se učíte vůbec pravda? Je to vůbec reálné? Co je vlastně realita? Nejsou všichni a všechno jen výplodem fantazie nějakého studentíka spícího na hodinách Dějin čar a kouzel? Kdo ví. Tak moment. Jo, filozofie ví. Nebo si to aspoň myslí, že ví. Protože vlastně nikdo nic neví. Buďte v klidu, my jsme taky zmatené. Ale to v tomhle předmětu budete často. Filozofie je předmětem, který se zabývá všemožnými otázkami. Proč existují lidé?…

V moderně zařízené kuchyňce se kolem pultíku shlukuje skupinka kouzelnických dětí v černém hábitu. Uprostřed stojí profesor a vedle sebe má zajímavou věcičku skládající se z podstavce s mnoha roztodivnými čudlíky a průhledné nádoby. „Co to je? A co to umí?“ volá natěšený studentský dav. Profesor jen pozvedne červenou jahodu, tak, aby ji všichni viděli, obklopí víčko na nádobě a vloží ovoce dovnitř. Poté velice opatrně zvedne prst, opět aby všichni viděli, že používá ukazováček a nikoliv prostředníček nebo palec, a následně prstíkem jemně stlačí jeden z čudlíků na podstavci přístroje. Místností se ihned rozlehne hlasité bzučení, stejně jako „Aaah!“ a „Óóóó!“ z úst udivených studentů, kterým se skrze průhledné…

Paráda, první problém, který nastává při tomhle předmětu, je naprostá nezkušenost. Ani jedna z nás tenhle předmět nenavštěvovala. No, jedna tomu sice šanci dala, ale po první hodině, kdy jí bylo strženo patnáct bodů a udělen krásný trollík, to vzdala (ano, já, Rositta, kdo jiný by brečel kvůli tomuhle?). Každopádně knížek o tom máme dost a dokonce naše spolubydla, prefekťácká, Wendy, je obecně na lektvary poměrně machr, jo. Pořád něco kuchtí. Někdy se jí dokonce podaří i krásný výbuch! Většinou u toho pak nadává, že prý se jí to nepovedlo, ale osobně si myslíme, že takový ohňostroj jednou za čas prospěje každé ložnici. A aspoň nemáme tak nudný strop.  …

Myslím, že po hodinách létání už nikdo nebude brát větu “vypadáš jako koště” jako urážku. Co je na košťatech špatnýho? Jsou rychlá, pružná, užitečná, takže díky, ráda se stanu koštětem. Ale ne. Berme to z pohledu člověka, nelétavce, který poprvé v životě padá dolů ze stromu volným pádem. Je vám zle, bojíte se smrti, nebo alespoň pár polámaných kostiček? Košťátko by se hodilo, což? Létání je ošemetná záležitost, která není stavěná pro každého. Pamatuji si svou první hodinu, ještě v loňském roce s profesorem jménem Brave, budiž mu zem lehká, kdo ví kam se zdejchnul. Košťat jsem do té doby viděla víc než dost, ale většinou stály v rohu kuchyně…

Všimli jste si někdy, kolik je všude kolem rostlinek? Kolem hradu, na stráních a loukách? Rostlinky! Přísady, které topíme v lektvarech? Rostlinky! Mrkvička, brokolice a kapusta, které během oběda nenápadně házíme pod stůl, aby nám náhodou nevyrašila nať z hlaviček? Rostlinky! Lišejníky ve vlhkých a zatuchlých rozích kamenných stěn hradu, kam se nikomu s prachovkou nechce? Zase rostlinky! A jsem si jistá, že i pod postelí většiny z vás se rodí nějaké pěkné zahrádky! Rostlinky, rostlinky a zase rostlinky! Předmět bylinkářství je tu pak od toho, abyste byli schopni rozlišit, kterou rostlinku můžete spapat vy, a která rostlinka naopak spapá vás. I když komu na tom záleží, že? No ták,…

Tak už je to tady. Studium v Bradavicích máte úspěšně za sebou, plnoletost na krku a před sebou vidíte jen onu zářnou kariéru popové hvězdičky. Dokonalost. BUM! V další vteřině už jen sedíte bezmocně na chodníku, protože rodiče vás z domu vyhodili kvůli vaší samozřejmě zcela přiměřené závislosti na dro… drobečcích, co spadnou pod stůl. Protože oni doma vysavač už mají a vy jim tam prostě děláte moc čisto a bla bla. Pěvecká kariéra vám ztroskotala v okamžiku, kdy tomu týpkovi z talentové agentůry popraskaly během vašeho výkonu brýle tlusté jak dva popelníky. Před kamarády se ukázat v žádném případě nemůžete, protože sovy jsou zákeřná stvoření, kterým nepřijde vůbec divné,…

Jupé jéj! První letošní předmět, v kterém se nebudeme starat o tvory… Teda ne tak úplně, protože i do černé magie patří “zvířátka” a jiné příšernosti jako třeba učebnice, že jo? V té najdete takovou hromadu věcí! Jde o jeden z vůbec nejdůležitějších předmětů, učí studenty základům světlé, ale i temné magie, což má způsobit, že si se základními znalostmi lépe poradí s nebezpečnými tvory nebo černokněžníky. A co by sem mohlo spadat jako nebezpečný tvor? Takový Ďasovec? Karkulinka? I když kdo by se karkulky bál? Vlkodlak? Bludnička? Popravdě, já si toho moc z loňských hodin nepamatuju, krom oslnivého úsměvu a zlatých vlasů. Co třeba mozkomor? Toho jsem v knížce…

Zdravíčko! Víte, jak jsme v minulém článku psali o POKT, že patří mezi magiozoologii? No tak… drakologie tam spadá taky! Víte, jak se říká, že drak k drakovi sedá? Počkat, cože? To není drak, ale vrána? Nemůžeme to nechat jako drak k drakovi? Zní to lépe, no ne? I když to tedy často nebývá pravda. Já vím. Zpátky k předmětu. Drakologie! Když jsem to slyšela poprvé, přečetla jsem to jako drakoekologie a přemýšlela jsem, jak se dají draci využít k ekologii, jakože jestli se jejich bobky používají k hnojení Hagridovy zahrádky, na tu skvělou mrkvičku, kterou stejně u oběda ¾ z vás odsunou stranou (Více lásky mrkvím! Stop diskriminaci!), nebo…