Tak po týdnu jsem tady zase já a nějaký článek z kultury. Nutno říct, že není třeba se obávat, tentokrát jsem se z východu přesunula na západ, a to rovnou do USA. Dneska se totiž podíváme na Teorii velkého třesku.
Dlouho jsem váhala, který z těch mála seriálů, co jsem kdy sledovala nebo sleduji, vybrat. No, nakonec jsem si vzpomněla na zprávu z roku 2012: „Měla by ses na ten seriál podívat a dát mu šanci, připomínáš mi Penny,“ (děkuji pěkně, stále si ani po těch šesti letech nejsem jistá, zda to je pochvala či ne), dokoukla během tří dnů sedmnáct dílů poslední série a rozhodla se, že můj další článek kulturního okénka bude právě o Teorii velkého třesku.
The Big Bang Theory je seriál, který své vysílání zahájil na podzim roku 2007, takže v době doporučení vycházela pátá řada. Pilotní díl nás uvede zjednodušeně do děje, hezká blondýnka (dobře, alespoň je blond) Penny, která by se chtěla stát herečkou, ale při čekání na roli pracuje alespoň jako servírka, protože jak záhy zjistí, účty se samy nezaplatí, se nastěhuje do protějšího bytu dvou vědců, respektive vysokoškolských profesorů z oboru fyziky. Jeden z nich je asexuální asociál s obsedantně kompulzivní poruchou, nebo alespoň tak to vypadá, protože kdo jiný bez dokončení svého rituálu dostává záchvaty paniky. Možná by se dal označit i za despotu. Pokud stále nepoznáváte, snažila jsem se popsat doktora Sheldona Coopera, alespoň pilotního dílu. Nějakým způsobem si dokázal získat tři přátele, kteří jej akceptují – svého spolubydlícího Leonarda, fyzika, který se právě do Penny zamiluje, Žida Howarda Wolowitze, inženýra, což mu Sheldon víc než rád připomíná, a potom je Inda Rajesha Koothrapaliho s problémem mluvit se ženami.
Toto jsou základní postavy prvních sérií. Protože se jedná o sitcom, vyskytne se tu mnoho vtipných momentů běžného života, dokonce ani vědcům se nevyhýbají běžné trapasy. Mužská čtveřice společně nejen ve školní kantýně obědvá, ale obvykle i večeří u Leonarda a Sheldona doma. Velmi záhy se k jejich večeřím připojuje Penny, díky které vidíme, jak je se Sheldonem občas těžké vyjít. („This is my spot.“ Nikdo si nesmí sednout na jeho místo na gauči). Velmi populární hláška je Bazinga. Jak přibývá víc a víc dílů, hlavní postavy nejen stárnou, ale postupně nachází i partnery, takže z ústřední pětice je najednou ústřední devítice obohacená o Bernadette a Amy. Z dalších postav rozhodně nelze vynechat Stuarta, majitele neprosperujícího obchodu s komiksy, Howardovu matku, kterou nikdy nevidíme, ale slyšet ji je dobře, Leonardovu matku, rodiče Rajeshe, kteří s ním skypují, dokonce i Sheldonova matka se objevuje poměrně často. Několikrát narazíme i na otce Bernadett. Protože se v seriálu vyskytuje mnoho fandomů, ústřední čtveřice se setkává i se známými osobnostmi, a to ať už se jedná o postavu herce Willa Wheatona, nebo například Stephena Hawkinga, který se stal pravidelným hostem.
S touto partičkou prožívám už šestý rok a ještě stále mě neomrzela. Myslím, že tento seriál stojí za zmínku i když, stejně jako Penny, ne všechny ty vědátorské vtípky o Higgsově bosomu, teorii strun a podobných věcech chápu.
Sabriel J. Lacrux
