Poslední týdny mezi studenty šumí jedno téma – mezikolejní bradavický turnaj. Příležitost, jak získat jistou prestiž sobě samému, jste-li z těch arogantních typů, co si chtějí nahonit ego, anebo dopomoct své koleji k získání závěrečného poháru. Nikdo z nás neví, co se děje v hlavách jednotlivých soutěžících – a od toho jsem tady já, John Brown, abych vás provedl prvním týdnem turnajového klání. Schovaný za pergamenem a brkem jsem pečlivě pozoroval jednotlivé účastníky a s některými z nich jsem i hovořil, jen abyste vy, čtenáři Sonoru, dostali exkluzivní informace. Taková významná událost, jako je mezikolejní turnaj, se neobejde bez jisté dávky intrik, podvodů a nečisté hry, a já vám mohu…
-
-
Famfrpálové nábory, noční můra šprtů
A ani letos se nikdo nevyhne jedné nejvíce probírané situaci na hradě! A tím jsou famfrpálové nábory! Sama jsem se tedy náboru nezúčastnila, protože moje máma je moc starostlivá a nedovolila mi to, ale jsem tu, abych takovým, jako jsem já, trochu upřesnila, o co tam vůbec šlo. Jako každý rok (teda aspoň co vím, jo) se pořádají tyto nábory, aby zkušení famfrpáloví asistenti nebo samotná madam Hoochová vybrali do každého kolejního týmu ty nejlepší z nejlepších, kteří se budou prát (podle svědectví ostatních doslova řečeno) o ten slavný pohár vítěze! Abyste byli v obraze, jak takové nábory probíhají, mám tu pro vás takového stručného průvodce celým náborem. „Já jsem Váš dnešní…
-
Trocha špíny ještě nikdy nikoho nezabila! (Že, Archie?)
Velevážení čtenáři, veškerá Žeryčino zvěři, mrtvoly schované v kumbálech (ano, víme o vás). Dostal se k vám další z našich článků ze série odhalující veškeré zlo, které se odehrává za zdmi Bradavického hradu. S laskavým přispěním našich informátorů se nám podařilo odhalit nebezpečného sprejera pohybujícího se na volno bez vodítka po chodbách, zjistili jsme, kdo pravidelně a zcela bez zábran znesvěcuje knihovní majetek i kde můžete chovat pavouky (pokud se s vámi Erika podělí). A dnes přišel čas, kdy práskneme dalšího ze studentíků, který si myslí, že školní řád tu máme jen proto, aby měl školník Filch pocit důležitosti. Na dnešního hříšníka si posvítíme spolu s Rosannou Angelisovou, vysokou rusovlasou baletkou z třetího poschodí. Její…
-
Famfrpálová sezóna je zpět!
Jak už to bývá, každým rokem, teda pokud zrovna neběhá neplazí se nějaký ten obrovský bazilišek nebo se všechny kouzelnické školy nezblázní a nepokusí se pozabíjet studenty na soutěži o hloupý pohár, famfrpál se pro pár studentů na škole stane středobodem vesmíru. A letos… Letos tomu není jinak. Možná bychom mohli zavzpomínat na loňský rok, kdy dostudovala hrstka, teda vlastně jen čtyři, to nevím jestli se dá brát jako hrstka, skvělí hráči. Cedric Diggory, nejlepší chytač, George Happy, jeden z nejlepších střelců školy, a dvojčata Weasleyova – Fred a George, odrážeči, u kterých jsem ráda, že jsem jim moc nelezla na oči. Chlapci, Muži, Kluci! Všem budete určitě chybět! (Mně…
-
Beruška, beruška, chrobáci, pavouci a naše drahá Žeryka.
Velevážení čtenáři, drazí domácí skřítci, otravní duchové. Právě čtete další článek v rubrice nesoucí název Bradavické drbny, v níž zpovídáme ty z nás, kteří o studentech vědí ze všech nejvíce. Všudypřítomné bradavické obrazy jsou každý den svědky všech možných studentských hříchů. A o ty nejhrůzostrašnější se s námi podělí. Dnes se však nebudeme zabývat ani tak nějakou strašnou historkou, nepěkným kanadským žertíkem, nebo snad prohřeškem vyžadujícím trest nejvyšší. Dnes mám pro vás příběh vyprávěný snad šestiletou holčičkou s krásným jménem Olivia Crane (pozn. kor. – nepleťte si to s Oliviou Craine jako já, to je profesorka) a roztomilým dětským obličejíkem. Začalo to někdy na začátku minulého školního roku (pozn. red. – 1995/96), když jsem ji…
-
Kolejka u Lewise doma aneb už nás tam pravděpodobně nikdy nepustí!
O tom, že je Mrzimor zvláštní kolej, by se dalo povídat až až, no myslím si, že náš kolejní, který donedávna tvrdil, že jsme nejlepší kolej, začal po téhle kolejce svůj názor měnit. No abych nepředbíhala, začneme pěkně od začátku. (Jen vám teda už předem řeknu, že je Lewis strašný sobec – normálně má vlastní značku trika!) Bylo nebylo, jedna kolej na hradě nestihla kolejku o letní škole. Jak už to bývá, my v Mrzimoru si poradíme vždy se vším a to už kdejakým způsobem. Navíc máme super mladého a hezkého kolejního, který má občas taky super nápady a tak vznikl plán, jak rozradostnit žluťásky i v tomhle období hrůzy.…
-
Zahajovací slavnost? Ne, spíš rychlý způsob jak se nechat otrávit…
Víte, já už ode dne příjezdu do Bradavic přemýšlím o tom, že mám poměrně jako zajímavej život. Při příjezdu do školy jsem málem třináctkrát umřel a dneska vám rozhodně jako nejdu psát o tom, že jsem objevil poklad na konci duhy. Povyprávím vám o letošní zahajovací slavnosti, protože, dámy a pánové, to byla taková epes rádes jízda, že jsem z toho skončil na ošetřovně. Vezmeme to ale od začátku, protože vám tu ošetřovnu určitě nevyžvaním hned teď. Tak blbej jak vypadám ještě nejsem. Teda, možná jsem, ale to je příběh zase do jiné story. Nicméně to, že se mě Bradavice nějakým záhadným způsobem snaží zbavit hned na začátku mého vůbec…
-
Cesta do Bradavic aneb jak jsem třináctkrát málem umřel
Ahoj. Tady Ezra, Ezra Chase. Ano, je to tak. Čteš tyto řádky, živě a v Sonoru. Usaď se, vem si nějaký mlsiny, protože se ti chystám říct příběh o odjezdu do Bradavic. Nejlépe řečeno o tom, jak jsem málem přišel o život cestou do Bradavic. Jestli jsi na těchto řádcích taky, pravděpodobně jsi málem přišel o život se mnou- Eh, COŽE? Prdlajs ňáký řádky, ale o ten život jsem málem fakt přišel. Začalo to opravdu nevinně, co si budem. Prostě jsme s bráchou šli a šli, až jsme došli před jednu zeď. Moc jsem nechápal, co se ode mě v tu chvíli jako úplně chce. Víte co, já přece nejsem…
-
Příčná ulice v chaosu?
Zdraví vás já a zase já, úžasná Rita Holoubková, která je na každém rohu ulice, při každém špitnutí človíčka na balkoně, u každé události, jak už malé, tak velké, a na všechno přijde. Ptám se sama sebe, co se to pro Merlina děje v našem světě? Lidé nechodí do společnosti, jsou zavření doma. Choulí se někde v rohu, přičemž si já osobně myslím, že jsme v bezpečí všude stejně a není třeba dělat tato hrozná opatření, co nám dalo Ministerstvo. (pozn. red. To neznamená, že je máte přestat dodržovat!) Na tento popud jsem se vydala do Příčné ulice, která vždy žila velmi rušným životem, lidé chodili v dlouhatánských hadech z…
-
Hrdelní zločin muffinem!
Velevážení čtenáři, prapodivná individua, ctění domácí mazlíčci. Vítejte u dalšího článku do rubriky, v níž odhalujeme vaše prohřešky, přestupky a poklesky. V minulém díle jsme objasnili původ slušivého knírku Elthereda the Ever-Readyho a nyní je čas vrhnout se další ze závažných provinění, které bylo spácháno v prostorech Bradavického hradu. Naším informátorem se tentokrát stala Abbygael Wolcott, snad stoletá shrbená stařenka a strážkyně knihovního klidu. Jejích portrétů je mezi úzkými uličkami umístěno hned několik, aby tato cnostná stará dáma měla úplný přehled o všech opovážlivcích, kteří do knihovny strčí nos. Abbygael je sice trochu nahluchlá a občas mluví jako slovník archaismů, ale oči má jako rys a žádný čtenářský hřích jí neuteče. Musím uznat,…