Milí přátelé Drbny, už je to nějaká chvíle, a chápu, že již prahnete žízní po nových informacích od nejrelevantnějšího zdroje nezávislé žurnalistiky z prostor bradavické školy – Drbny. S radostí vám můžu oznámit, že prozatím se nechystá žádná alternativa pod záštitou Ministerstva, jak jsem varovala v minulém díle. Naši nekompetentní policajti mají plné ruce práce s tou jámou v zemi a aktuálně nemají prostor na úchylárny. Třikrát hurá, jsme zachráněni! Tak na co ještě čekáte? Drbíky čekají už v dalším odstavci! Hořící studenti a umírající ranění na hodinách?! S novým školním rokem nastoupily nejenom davy vykulených dětí, ale také přibyly posily do profesorského sboru, přičemž ničí jméno na chodbách hradu…
-
-
Drbna se vrací
Zamkněte dveře, zadělejte závěsy. Jsou tady! Pořad! Fajn, možná nemá cenu takto dramatizovat působení bystrozorského sboru v Bradavicích – už jenom když vezmeme v potaz jejich neschopnost při chytání zločinců na jaře – ale otázkou na jazycích všech stále zůstává: „Co tady ještě dělají?“ Počítám, že nebudu jediná, kdo si takovou otázku položil – všichni na hradě nemohou být fanoušky klubu byrokratů v terénu, kteří již od útlého věku běhají doma s plastovým policejním odznáčkem a řvou po svých rodičích „stůj, ve jménu zákona!“ Je nadmíru fascinující, kam až bystrozoři při svém tajnůstkářském působení na hradě klesli. A když říkám klesli, mám tím na mysli opravdový skok po hlavě do propasti. Hotový…
-
Vánoční dárečky přichází nečekaně
Co se děje na hodinách, kdo z profesorů je největší podivín a vraždí vedení nepohodlné studenty? To vše okořeněné peprným romantickým dramatem.
-
Crossover: Chvilka drbů
Za okny mrzne, až praští, a nejeden žáček se snaží vymyslet, jak zahřát své promrzlé prstíky. Někdo sází na teplý dětský punč, někdo na pletené palčáky, někdo už však ale zjistil, že nejvíc zahřeje fyzická aktivita. Že se nejedná o žádný přelomový objev? Ale kdeže, milý čtenáři, asi jsme se špatně pochopili. Zakousni se do nového dílu drbny jak nejmenované zvíře do šťavnatého masíčka a zjisti, o čem mluvím!
-
Léto končí, drby přichází!
Nový školní rok už zaklepal na dveře před nějakou chvilkou, ovšem každá informace, stejně jako ta nádherná šťavnatá jablka, která začínají pomalu padat ze stromů, potřebuje před zveřejněním nechat chvilku uležet a dozrát. Vše potřebuje svůj čas, ať už to jsou tvoje bolístky jako zlomené srdíčko, nebo jen ty fyzické v podobě třeba natrženého pozadí. Tak vytas koláčky, uvař čaj a hurá do čtení!
-
Pozor, léto! Přichází studená fronta!
Že mráz přichází z hradu? No, možná většinu času, teď ale studený vítr vane snad z každého koutu světa, kde se vy, moje milá zlatíčka, nacházíte. A že jsem byla dlouho potichu? Možná bych potichu i zůstala, ale je třeba si ujasnit pár věcí, drahoušci.
-
Trny kouzelnické společnosti
Říkali jste si, že můj příspěvek týkající se výsledků soudů takzvaných Lilií byl můj poslední výkřik? Ale kdeže! Jsem zde a opět chci být slyšet! Proč taková odmlka, říkáte si? Protože kvalitní novinařina si žádá kvalitní přípravu a mohu vás ujistit, že kvantum materiálů k tomuto případu je mírně řečeno enormní. A opět se týká onoho soudu.
-
První máj, drbů čas
Dámy a pánové, jsem zděšena, a hned vám povím, co se to stalo! Já sice ve své kanceláři koberec nemám a náš šéfredaktor Smith taky ne, ale po minulých článcích si mě předvolal alespoň na takový morální kobereček. Jsou prostě věci, které se asi řešit musí, a takový nepěkný dopis, který dostal náš šéfredaktor, je jedním z nich. A přesto, že pisatel pro vás zůstane anonymní a rozhodně to myslel dobře, protože se přece jen zastával své příbuzné na hradě, slečny Aubrryové (jejda, že by si někdo dal dvě a dvě dohromady a odhalil totožnost autora nevlídného dopisu na mou adresu?), přesto si nemyslím, že by náš svět byl tak…
-
Apríl, nebo fakta?
Stejně jako příroda se probouzí i všechno živé na hradě a vypadá to, že i ti, o kterých jsme ještě v tomto roce neslyšeli se konečně dostávají do popředí a hrají hlavní role ve svých vlastních dramatech. Ať už jsou milostná, rodinná či přátelská. A proto se pojďme společně podívat co přinesly dny minulé...
-
Láska je krutá, ale musí to být!
Většina z vás si totiž asi myslí, že Láska je jako spodní prádlo a čím častěji ho budete měnit, tím to bude lepší!
