Milí přátelé Drbny, už je to nějaká chvíle, a chápu, že již prahnete žízní po nových informacích od nejrelevantnějšího zdroje nezávislé žurnalistiky z prostor bradavické školy – Drbny. S radostí vám můžu oznámit, že prozatím se nechystá žádná alternativa pod záštitou Ministerstva, jak jsem varovala v minulém díle. Naši nekompetentní policajti mají plné ruce práce s tou jámou v zemi a aktuálně nemají prostor na úchylárny. Třikrát hurá, jsme zachráněni! Tak na co ještě čekáte? Drbíky čekají už v dalším odstavci!
Hořící studenti a umírající ranění na hodinách?!
S novým školním rokem nastoupily nejenom davy vykulených dětí, ale také přibyly posily do profesorského sboru, přičemž ničí jméno na chodbách hradu nezní hlasitěji a častěji než Ellen Anne Reed. Prváčci jméno šeptají se strachem v očích, starší studenti občas i s jistým respektem. Otázkou potom zůstává, co Reedová během těch pár měsíců stihla, že se zasloužila o pozici druhé nejžhavější osoby na hradě? (Post úplně nejžhavější jí totiž vyfoukl nebelvírský primus Thomas Gibson, který se měl na její hodině přímo vznítit, co je na tom pravdy…)
Stejný dotaz jako Drbna si položila inspektorka Monteiro, která jednu krásnou hodinu léčitelství navštívila výuku. O to více byla překvapená, když jí žádný student nepotvrdil zvěsti, které během začátku roku kolovaly školou. Nikdo netvrdil, že je Reedová naverbovala do vojenského puče, nikdo nežaloval, že měli v hodině dorážet umírající pacienty. Skoro jako by všechny zvěsti někdo vymyslel. Jako kdyby někdo Reedové její popularitu záviděl.
Tady zůstává ve vzduchu jako odér nad klučičími umývárnami jedna nevyřešená věc – kdo je tento tajemný rival? Je přísné chování Reedové jen obranou před tímto stinným závistivcem? A čeho může tento zákeřník dosáhnout – chce snad převzít třídu prváčků na kouzelnickém léčitelství? Tolik otázek… ale zákeřník je dobrý a skrývá se. A proto, pokud něco najdete, neváhejte se ozvat, bude pokračování! Prozatím se mějte na pozoru, protože může stát i o vaše místo ve třídě!
Přispějte na exorcismus!
Pokud patříte mezi studenty předmětů pro třetí ročníky, je velmi pravděpodobné, že jste se setkali s Isabellou William. Možná znáte její příběh: prefektka, která dělala moc bordelu, až si vysloužila pomalu jízdenku domů. A letos? Letos se zdá, že si přišla pro druhé kolo. Mlátí kolem sebe jak hladový rosomák, a jestli jste se vyhnuli její ráně, pravděpodobně vás alespoň seřvala. Jeden by řekl, že s ní hází jenom zjištění toho, jak se každým dnem blíží vstupu do důchodu, ale opak je pravdou. Isabellu posedl démon.
Víte, v démonech se vyznám, pár staletí jsem s Luciferem hrála karty, ale podívejme se na fakta. Náhlé výlevy vzteku. Nadávky a křik. Výčitky, jen co někoho praští, to všechno jsou jasné znaky posednutí zlou silou, kdy mezi sebou bojuje pekelník a člověk. A už jsem zmínila, jak Isabella lozila během školního tábora v létě do lesa? Jen Bůh (a to, co ji posedlo) vědí, jaké temné síly se rozhodly přepadnout její duši… že by šlo o stejného démona, který se snaží pošpinit profesorku Reedovou? To je teprve teorie!
Tu pekelnou nákazu se snažili ven vymámit starší spolužáci. Bezúspěšně. Místo aby se zbavili démona, přeskočila část temnoty na ně, a nyní se démon živí nejen na mladé Nebelvírce, ale také na ostatních lidech. Všimli jste si, jak primus Gibson – ten žhavej – najednou nemá co říct, a pohled stáčí na zem? Nebo jak Elise Trevelyan – ta, co sama měla rohy – vypadá možná dva kroky před totálním kolapsem? Říkám vám, potřebujeme exorcismus, a kněz zatím nikde. Proto si dávejte na posednutou pozor, a jestli chcete pomoct, nechám vám u kuchyně malou kasičku na sbírku, jednou toho vymítače zaplatíme.
Nadějná Mládež
Zatímco se mnozí studenti na hradě nedokážou vyznat ani v druhé polovině svého studia, jiní už stíhají expertně šmejdit sotva po jednom podzimu. Třeba taková Mrzimorka Siobhan McCarthy. Jednoho listopadového dne se vydala hledat šváby, a místo toho našla zlato. Tedy, zlato pro každou nadějnou mladou drbnu, a to dva starší spolužáky v kumbálu na košťata. Inu, nešlo o nikoho jiného než potenciální démonku Trevelyanovou, a bývalého prefekta Ezraela Thaliuse, jak tam spolu sedí… a více mladá McCarthyová ani nestihla sledovat, protože takové noviny se musí přece zvěstovat!
Drby se šíří rychle, a to platí dvakrát, když je zvěsti někdo s takovým zápalem, jako Siobhan. Není divu, že postupně zvěsti o údajném střetnutí v kumbále doputovaly nejenom k uším poloviny hradu, ale také se k nim dostala Ezrova milá, Ashley Fraser. Té se toto zjištění z poměrně logických důvodů vůbec nelíbilo, a na celé trio se snesl jakýsi pochmurný mrak nejistoty, co kdo s kým má. Je však naprosto možné, že se jen rozšířilo démonické prokletí, jelikož je nesporné, že se Thalius dotknul minimálně Elisina ramene. Jak skandální.
Než se tento uzel (ne)milostného trojúhelníku rozsekne, bude to asi chvíli trvat, protože momentálně spolu komunikují asi jako radista bez vysílačky. Než se situace přesune do dalšího drbuhodného stádia, tak si sem dovolím pochválit Siobhan, protože přesně takhle se to dělá, přímo k jádru věci – jen tak dále! A když si napíšeš do redakce sovu, třeba tu pro tebe něco najdu.
Ale pozor! Pokud se náhodou nejmenujete Siobhan, tak to vůbec nevadí, za vaše drbíky budu ráda úplně stejně! Stačí něco zajímavého vidět, a už máte důvod proč nesedět ve spolce na zadku, ale jít novinu radostně předat do kvalifikovaných rukou!
A příště, příště se máte na co těšit. O skřítčí stávce jistě víte, ale víte o ní první poslední, jako jsem si zjistila já? Víte, co mají za lubem, a jakou odvetu kují profesoři? A co teprve nebozí studenti, necháni na pospas v neuklizeném chlévě? Jestli nevíte, nezoufejte. Určitě se ale těšte na příští díl Drbny, který budu speciálně věnovat právě všemu okolo této události.
Ať jsou drby vždycky s vámi,
Vaše BD
