Vážení čitatelia, s menším časovým odstupom som tu zase spolu s tretím dielom dobrého skutku! Poslednou obeťou tohto môjho sociálneho experimentu sa stala staršia bifľomorská študentka Hope McEvoy, v ktorej rukách následne bola moc nominovať ďalšieho potenciálne dobrého človeka, ktorým rokfortský hrad oplýva. Tá teda pôsobila byť rozhodnutá už dávno predtým, než som si ju na schodoch vystriehla, čiže na odpoveď som nemusela čakať pridlho. A koho že šlo? To zistíte, ak budete čítať ďalej!
-
-
Rozhovor: Vyhubení akromantulí nepřipadá v úvahu, nejsme přeci barbaři!
V tomto článku vám přináším rozhovor s odborníkem na ochranu kouzelných tvorů, panem Salvatorem Talpinem, který nám ochotně poskytl svůj názor k ideálnímu vyřešení problematiky zamoření Zapovězeného lesa akromantulemi.
-
Rozhovor: Vyhubení akromantulí je nutnost!
V tomto článku vám přináším rozhovor ze schůzky s panem Rogerem Mallowem, odborníkem na magická stvoření, který nám ochotně poskytl svůj názor k řešení problematiky nedávného zamoření akromantulí v Zapovězeném lese u Bradavic.
-
Pavoučí apokalypsa na hradě bradavickém
Pravděpodobně nebude mnoho členů kouzelnické společnosti, kteří by nevěděli vůbec nic o tom, co se právě v tuto chvíli na Škole čar a kouzel v Bradavicích děje. Přesto je naší povinností shrnout události posledních měsíců a předat čtenářům náležitě sjednocené informace.
-
Do roku 2005 dobrým skutkom napred! – II.
A je to tu zase, spolužiaci, druhý diel dobrého skutku! Koho teda nominoval na potenciálne dobrého človeka chrabromilský prefekt Jamie Lockwood? Podarilo sa mi dotyčného nájsť a zdarne vyzískať odpovede? Alebo ma kleplo niekde uprostred schodov, keď som sa už stýkrát musela vrátiť z veže do podzemia a z podzemia do veže? Držte si klobúky, pretože ja sa nevzdávam a som odhodlaná ten dobrý skutok vypáčiť z každého! I keď možno až v priebehu času... ale to je už o inom! Vrátime sa k druhému dielu, pretože ďalším nominantom sa stal...
-
Do roku 2005 dobrým skutkom napred! – I.
Na Nový rok sa všetci zaoberajú ohňostrojmi, prípadne nestíhajú v práci, iný sa trápi pokašľanými skúškami a testami, niekto si vypisuje nový bucket list s predsavzatiami na ďalší rok. V jednu dlhšiu chvíľku v istý podvečer nedlho pred vianočnými prázdninami som však ja došla k myšlienke... prečo si o sebe či ostatných pamätáme hlavne to zlé? Prečo všetky drby majú negatívny podtón a prečo musí byť v každých novinách nejaký bulvár? Prečo po nich ľudia tak veľmi bažia? Veď je to stále to isté dokola. Ale viete, čo nie je stále to isté dokola? Pýtať a rozpomínať sa na to dobré, keďže práve tie častokrát maličkosti sú práve to, čo…
-
Crossover: Chvilka drbů
Za okny mrzne, až praští, a nejeden žáček se snaží vymyslet, jak zahřát své promrzlé prstíky. Někdo sází na teplý dětský punč, někdo na pletené palčáky, někdo už však ale zjistil, že nejvíc zahřeje fyzická aktivita. Že se nejedná o žádný přelomový objev? Ale kdeže, milý čtenáři, asi jsme se špatně pochopili. Zakousni se do nového dílu drbny jak nejmenované zvíře do šťavnatého masíčka a zjisti, o čem mluvím!
-
Slyšte, slyšte, pastuškové, kterak znějí drby nové!
Jsou ti, milý čtenáři, tato slova povědomá? Měla by, jedná se totiž o klasickou vánoční koledu. Já ti sice nepřináším noviny z betlémské krajiny, ale něco mi říká, že ty stejně víc oceníš noviny zpoza bradavických zdí. Tak jako nevlídný severák už do našich končin přivál závěje sněhu, stejně ledové čumáky začínají mít očividně i obyvatelé hradu. Posuď sám!
-
Chvilka poezie: Koledy pro studenty Bradavic
Někteří z vás ještě pamatují doby, kdy byl Sonorus časopisem výhradně studentským. Ačkoli s časem zestárl a dostal se tak spíše do rukou bradavických absolventů, na svůj původ nikdy nezapomněl... a právě proto dnešní chvilku poezie věnujeme právě vám, drazí školáci i záškoláci vzdělávající se právě v této instituci! Potěšte svého ředitele, jeho zástupce i inspektorku tím, že jim u štědrovečerní večeře zazpíváte pár koled. A pokud se budete cítit laskaví, můžete svým lahodným zpěvem podarovat i školníka!
-
Léto končí, drby přichází!
Nový školní rok už zaklepal na dveře před nějakou chvilkou, ovšem každá informace, stejně jako ta nádherná šťavnatá jablka, která začínají pomalu padat ze stromů, potřebuje před zveřejněním nechat chvilku uležet a dozrát. Vše potřebuje svůj čas, ať už to jsou tvoje bolístky jako zlomené srdíčko, nebo jen ty fyzické v podobě třeba natrženého pozadí. Tak vytas koláčky, uvař čaj a hurá do čtení!
