Ola, naši milí čtenáři! Všude jako jinde, i na škole zlatého chrámu v Jižní Americe začalo pilné studování z knížek a docházení na nudné i zábavné hodiny všeho druhu. Bradavické studenty sice čekal milý nástup do školy bez nějakých větších zvratů, no v koutech Amazonského pralesa tomu bylo dočista jinak.
Spoustu dosavadních zaměstnanců čekal nemilý šok, když jim přišla sova od ředitelky Duchantes, která jim vzkazovala, že do školy si každý smí přivézt jen dvě zavazadla omezená váhovým i rozměrovým limitem. Několik z nich už se kvůli bezpečnostním prohlídkám do školy vůbec nevrátilo a raději se rozhodli přejít do jiné školy či dokonce jiného zaměstnání.
„Bylo to strašné, cítila jsem se tam jak ve vězení,“ svěřila se jedna z bývalých profesorek, která si přála, abychom její jméno nezveřejňovali.
Z širokých řad studentů se nejméně tucet z nich rozhodlo školu opustit nadobro a buď se přestěhovat jinam, nebo jen přestoupit na jinou školu. Nejvíce se jich rozhodlo přestoupit na Stříbranov, kde je přivítali s otevřenou náručí.
Ti, kteří se rozhodli do školy vrátit, byli podrobeni hned několika prohlídkám, včetně důsledných rozhovorů s bystrozory, kteří si vzali nástup dětí tento rok na starost. Několik z nich se dokonce přiznalo, že těmito prohlídkami byli zcela zaskočeni, i když byli dopředu varováni.
„Nečekali jsme to tak podrobné, prohledávali nám zavazadla do posledního kusu oblečení. Ještě, že letos můžeme chodit na tu psychohygienu,“ přiznala nám jedna ze starších žaček, Mariana Toledo.
Ředitelka nám sdělila, že bezpečnostní podmínky školy přes prázdniny ještě vylepšili. Přidali nová bezpečnostní zařízení a hlavně nové posily z řad bystrozorů, kteří budou učit nejen sebeobranu pro neohrabaná dítka. Mimo jiné vznikla podpůrná skupina pro všechny, kteří se cítí být pod tlakem nebo mají pocit, že se necítí bezpečně.
Rodiče studentů jsou spokojení s přístupem školy k bezpečnosti a jsou zarytě přesvědčení, že na této škole k ničemu hroznému dojít nemůže. Pochvalují si především ředitelku, která s nimi pečlivě komunikuje pomocí dopisů, a oni se tak doma nemusí strachovat, co všechno jejich děti ještě čeká.
Příště si povíme, co je vlastně náplní studia na Castelobruxo a jestli má cenu sem jezdit na výměnný pobyt! Doopravdy jsou všichni spokojeni s nově nastolenými bezpečnostními podmínkami nebo se čeří v bezpečném prostředí školy nějaká rebelie? Dozvíte se v příštím článku!
Nikam neodcházejte a těšíme se na vás příště!
Za redakci Sonoru,
B. Fuller + I. Mallet
